sudokucup.com

Pohádka o Krtečkovi

 

 

Jan Novotný, známý jako Krtek Honza, je sympatický a pohledný mladý muž se smyslem pro humor. Narodil se 25.10. 1984, žije a studuje v Brně. A dámy pozor! Jak se mi povedlo vyšpiónit, je momentálně nezadaný! I když já osobně si tak nějak neumím představit, kdy mezi luštěním šifer, logických úloh a sudoku a jejich tvořením, studiem vysoké školy, hudbou a sportem by si našel čas na romantické chvilky ve dvou. Na rozhovor jsme se setkali ve sportovní hale, kam šel s přáteli hrát badminton, pak si stěžoval, že jeho hra na kytaru pro nedostatek času upadá a nakonec prohlásil, že korektury musíme vyřešit až po víkendu, neboť odpoledne odjíždí s přáteli na třídenní akci, kde se bude nonstop zpívat, takže po telefonu neodladíme nic. Můžu se mýlit, ale mám poměrně intenzívní dojem, že tenhle Krtek je velmi akční a na co sáhne, to se mu daří.

 

Vzhledem k tomu, že jsme oba poměrně ukecaní , vznikl i poměrně dlouhý rozhovor. Níže najdete hodně proškrtanou verzi, nezkrácené povídání s bohatší fotodokumentací si můžete přečíst zde.

 

Honzo, jak se Ti líbil sudokucup?

 

Myslím si, že to byla velmi úspěšná soutěž, zejména proto, že se zúčastnilo hodně lidí a nejenom od nás, ale i spousta cizinců. Pro mě to bylo rozhodně zajímavé luštění. Dvouhodinová dávka dvaceti úloh, to je prostě výzva a je to navíc příjemně strávený čas.

 

Z bookletu jsem byl natěšen na svižné úlohy, byl jsem pak proto poněkud zaskočen výrazně vyšší obtížností úloh v soutěži. Ze svého luštění jsem pak extrémně dobrý pocit neměl, protože jsem se v některých věcech motal, něco jsem mazal, pak jsem to nestíhal všechno. Pak tam byly nějaké drobné kaňky s odesíláním výsledků a pozdním zveřejněním.

 

A pak zase naopak ohromně příjemným překvapením je ta pozice ve výsledkové listině, která možná úplně neodpovídá tomu, jaký jsem měl z toho vnitřní pocit, ale mám velkou radost z toho, že v tom téměř světovém pořadí jsem se udržel hodně nahoře.

 

Co děláš v civilním životě?

 

Aktuálně končím pátý rok studia na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně. Specializovaný obor matematické inženýrství. Formálně od června 2007 titul bakalář, aktuálně diplomka na téma Multispektrální analýza obrazových dat, v červnu snad inženýr a mám v plánu pokračovat ještě na doktorském studiu.

 

Jak ses dostal k logice a následně i k sudoku?

 

Studoval jsem 8 let na nejlepším gymnáziu v ČR, tj. v Brně, třída Kapitána Jaroše . Specializovaná matematická třída, což znamenalo více matematiky, fyziky a informatiky na úkor třeba hudební výchovy nebo dějepisu. Dělali jsme na gymplu hodně olympiád, nejen v matice (2x až celostátní kolo), taky jsem hrál za školní šachové družstvo (5x až na přeboru republiky), to už od základky. Takže soutěžení hlavou mám od té doby v krvi. Ještě na gymnáziu jsem se dostal k šifrovacím hrám, v květnu 2006 oslovil „kolega“ z šifrovaček – Tomáš Hanžl, pár lidí včetně mě mailem s tím, že v Brně se koná nějaká soutěž v řešení logických úloh a sudoku a že si to máme přijít zkusit. Tak jsem to zkusil a na tenhle první pokus prakticky bez přípravy jsem skončil na hezkém 12. místě. A ta „nějaká soutěž“ byl Celostátní přebor jednotlivců v logice. Pak jsem začal jezdit na GP v logice. A v roce 2007 se k tomu přidalo i sudoku.

 

Ty jsi primárně logik?

 

To je zajímavá otázka. Po výsledcích z loňského roku a titulu mistra republiky a také vzhledem k zaměření tréninku, který tomu předcházel, si myslím, že spíše je mou prioritou sudoku. Ale když nad tím tak uvažuji, tak mám rok rozdělen na půlrok sudoku a půlrok logiky. Od návratu z MS v logice v Minsku jsem na logiku v podstatě nesáhl, nepočítám-li GP. Vlastně… luštím ploty (www.kwontomloop.com), ale to je denně tak desetiminutovka. Takže teď trénuji sudoku.

 

Ve světě sudoku ses objevil zhruba před rokem a půl. A Tvůj postup na horní příčky všemožných žebříčků v sudoku byl raketově rychlý.

 

Asi ano. Možná to nebudou „kovaní sudokáři“ slyšet rádi, ale ono to není ani o vysoké, ani o nesousledné tabulce nebo o pořadí v žebříčku osobáků. Všechny nové úlohy vyžadují přístup i ze strany logiky a já si myslím, že právě důvodem, proč jsem vyhrál MČR 2008 byl v tom, že jsem dokázal spojit ty dvě věci (tj. logiku a rychlost v řešení sudoku tabulek) dohromady. Pro mě je výhoda, že z logiky jsem zvyklý přistupovat k nové úloze logicky – tj. dát si dohromady pravidla, uvědomit si, co z toho plyne a jak toho využít, ale zároveň už jsem dnes schopen vyluštit tu obyčejnou klasickou tabulku i za dvě minuty.

 

 

Pokud tomu rozumím správně, tak Tvůj přechod ze světa logiky do sudoku byl plynulý tím, že ses začal vedle logiky zúčastňovat i GP v sudoku a začal jsi luštit sudoku na papíře?

 

Ano, sudoku určitě převážně na papíře. Na jaře 2006, kdy jsem se objevil na nějakých těch logických soutěžích, to už jsem hrával sudoku z novin, někdy na podzim jsem to začal zkoušet na www.sudoku-league.com. To mě teda moc nebavilo, protože je to na mě moc těžké, resp. takové, že v polovině případů by to skončilo nějakým tipováním. Nemám rozhodně trpělivost jednu denní klasickou tabulku luštit moc dlouho. Takže zavírám a poslední dobou už ani neotvírám. Každopádně až doposud luštím doma hodně na papíře.

 

Kde získáváš zadání?

 

Zpočátku mi něco dával Tomáš Hanžl, od té doby jsou GP, která taky za rok člověk zapomene, takže se to dá luštit vícekrát, další zdroje jsou určitě různá národní mistrovství jiných zemí, pak mistrovství světa a podobně. Z tohoto pohledu je určitě zajímavý i Sudokucup, který se nepochybně stane dalším zdrojem úloh.

 

Když jsme u těch zdrojů: kromě toho, že výborně luštíš, sám i zadání tvoříš. Kde hledáš inspiraci pro autorská zadání, ať už jsou to šifry či nově originální sudoku?

 

Šifry, to jsou nápady, které přichází nejčastěji v posteli před usnutím. Totéž vlastně platí i pro sudoku. Pro obojí pak platí, že nevymýšlím až tak superoriginální věci, jako spíš využití obvyklých principů neobvykle (třeba wrong killer) nebo spojení několika věcí (gulášek) a u šifer vícekrokové záležitosti. Aktuálně mě baví hodně obojí, tj. jak luštění, tak tvoření nových zadání.

 

A co se týče Sudokucupu, zrovna jsem se dohodl s Kodynem, že příští Sudokucup bude moje dílo, takže pokud se nestane něco nepředvídaného, mělo by to tak být.

 

Za svoji relativně krátkou kariéru jsi získal celou řadu výrazných úspěchů, a to jak v sudoku, tak v logice. Kterého z nich si ceníš nejvíce? Na kterou soutěž vzpomínáš nejraději?

 

To jsou určitě ty tři medaile z poslední doby. Nejsilnější pocity jsem měl asi při zisku titulu mistra republiky v sudoku v loňském roce, protože to byl pro ostatní šok a pro mě určité zadostiučinění, že jsem se dokázal takto kvalitně připravit. I když na druhou stranu: ve chvíli, kdy se tam objeví play-off, tak tam se může stát cokoli. Pro mě bylo hodně důležité, že jsem byl nejlepší po základní části, cítil jsem tehdy velké zadostiučinění a byl jsem maximálně spokojen, že jsem předvedl tak kvalitní výkon. Byla v tom však pořád i spousta štěstí, protože mně se vloni povedlo, na co jsem sáhl, všechno mi šlo hezky od ruky, nic jsem nemazal, nebyly tam žádné velké záseky. Byl to každopádně veliký úspěch.

 

Další byla zlatá medaile z mistrovství světa družstev, o tom se snad ani nedá říci, že by to nebyl úspěch. Já jsem sice v Goa byl poněkud rozpačitý a byl jsem zklamaný, že to play-off tak nějak hodně divně neklaplo. Zas na druhou stranu ze soutěže družstev mám dodnes určitě vynikající pocit, a to i tím, jak se nám dařilo, jak jsme spolupracovali, bylo to prostě výborné. Totéž platí pro týmovou soutěž na MS v logice v Minsku.

 

Jaké jsou Tvé cíle pro mistrovství republiky?

 

Nemám moc možností (smích). Takže ten cíl je asi jediný. Pokud neklapne play-off, tak sice budu hodně naštvaný, ale na druhou stranu budu vědět, že to není zcela rozhodující. Cíl je odluštit co nejlépe základní část. Ale i tak je to hodně otevřené. .

 

Jak se připravuješ?

 

Soustavně a cíleně samozřejmě (směje se). Možná jsem ještě nenajel úplně na ten režim, že se každý den sedne a dvě hodiny se luští, ale to, co mi přijde, to přeluštím. No, a zase hrábnu do své složky a budu „zapalovat jedno od druhého“, jak se říká. Jestli to bude stačit, to je otázka.

 

Míváš něco jako trému?

 

Těsně před začátkem turnaje jsem šíleně nervózní, s luštěním to většinou mizí, pak zase až na konci, když už se „to“ blíží.

 

Nebude to letos o něco horší? Budeš obhajovat, lepší umístění než loni získat nemůžeš…

 

To rozhodně ano. Loni to bylo v podstatě bez nervů, protože očekávání jsem měl jen já sám. Pro ostatní to byl naopak dobře připravený šok. To bude letos jiné. Ale dokázal jsem celou sezónu vyhrávat, takže proč ne. Jen je to teď takové přerušené netaktickým autorstvím GP v Prostějově. Turnaj se sice vydařil, ale nepojedu ani do Hranic kvůli Sendviči (internetová šifrovací hra www.sendvic.gdi.cz) a tím se ta pauza celkem zvětší.

 

Na druhou stranu, loni jsem bojoval o místo v reprezentaci, které mám letos takříkajíc předplacené. Takže bych si mohl ty nervy odpustit. Přinejmenším se pokusím vyhnat si to z hlavy, dělat to, co má smysl a co můžu ovlivnit já sám, tedy luštit si sám pro sebe.

 

Koho považuješ za své největší konkurenty na světové scéně?

 

Tak určitě tam patří janoslaw (Jan Mroźowski), u něj jsem opakovaně prohlásil, že je to budoucí mistr světa.

 

Hrozně bude záležet na úlohách a na stylu, jakým bude mistrovství světa vedené. Kdyby se opakovalo Goa, tak vyhraje janoslaw nebo Kuba Ondroušek, který už tentokrát porazí Snydera. I my s Gotrochem (Jakub Hrazdira) jsme schopní s trochou štěstí Snydera porazit, ale na druhou stranu ani jemu nelze upřít, že je fenomenální. A je fenomenální právě v těžších úlohách. Umisťuje se velmi dobře i v logice. Minsk se mu sice příliš nepovedl, ale v Riu útočil na zlato. Letošní soutěže budou prostě hodně otevřené.