sudokucup.com

Složení:
Zdeněk Voda Vodička, Petra Peťka Tesařová, Jana Janka Vodičková, Karel Kodyn Tesař

Už v cíli loňské Kachny jsme se bavili, že by se nám líbilo zahrát si společně i za rok, pokud budou organizátoři hru pořádat. Ještě čtvrt roku před hrou visely ve vzduchu velké otazníky, jestli letos Kachna vůbec bude, ale naštěstí se orgům podařilo zajistit místo s dostatečnou ubytovací kapacitou i vhodnou lokalitou pro pořádání hry.

Kachna není jen taková běžná šifrovací hra. Jedná se totiž o akci na celý víkend, kdy si nejenom zaluštíte, ale máte možnost si s ostatními hráči popovídat, zazpívat a popít. Dalším velice pěkným a zajímavým prvkem je, že šifry do hry dodávají samotné týmy a součástí herního systému je hodnocení vámi dodané šifry ostatními týmy, které může velice výrazně ovlivnit vaše pořadí.

Loni jsme zvolili šifru v podobě logické úlohy, které jsou našemu týmu nejbližší, ale jak ukázalo hodnocení i luštitelnost naší šifry, příliš jsme se do vkusu luštitelské komunity asi netrefili.
Proto jsme letošní Kachnu vlastně začali už o víc jak měsíc dřív než až 19. července u Starého města pod Landštejnem. Letos jsme si dali předsevzetí, že šifra musí být "šifra" a ne logická úloha, a vytvořili jsme několik prototypů. Už v průběhu interního testování jsme řešili, jakou obtížnost ideálně zvolit a co by se mohlo líbit.

Orgové tentokrát připravili i testování šifer ve vlastní režii ještě čtrnáct dní před hrou, což mělo jistě velice pozitivní vliv na kvalitu celé hry. Z prvního testu mimo tým jsme získali organizátorskou odezvu, kterou nám ještě víc pomohl rozvést Míla a po dalším testování i Krtek s Betty. Šifra po 3 testech byla z našeho pohledu připravená pro hru, tak jsme ji nahráli do Kachního systému, vytiskli s sebou a těšili se na Kachní tah v jižních Čechách.

S Peťkou jsme na místo vyrazili dřív, abychom si odpočali od pracovního nasazení a trochu zmapovali terén. První prohlídka okolí slibovala pěkné a přívětivé prostředí (čti tak nějak rozumně kopcovité). V pátek za námi dorazili i Janka s Vodou a po společném pozdním obědu se připravujeme na registraci. Protože jsme v cyklokempu první, vítáme Evču s Honzou, zaregistrujeme se a sdružíme se s dalšími rychlíky pro finální otestování našich šifer v páteční podvečer.

Při testování naší šifry Eskymáci a PsychometaKVÍK trochu tápají, ale naštěstí velice rychle obě skupinky objevují princip mobilní klávesnice. Pak se trochu zaseknou a podaří se jim naši šifru zdolat až po drobných nápovědách. Sdělí nám své připomínky, my sdělíme naše na jejich šifry a můžeme je dát orgům do hry. Potvrzuje se nám pozorování už z předchozích testů, že šifra není z nejjednodušších. Přeci jen dva (možná skoro až tři) nápadové kroky nějaký čas zaberou. Ale doufáme, že když už naši šifru tým doluští, tak se jim řešení bude líbit a dobře je naladí před hodnocením

V sobotu ráno se stavíme na start a v rastru 15x15 na nás čekají nenasytné kachničky.

Pojídají různé druhy pochutin (Tic-tac, vexty, medvídky apod.), které jsme dostali v předstartovním balíčku. A tak poskakujeme políčko po políčku, abychom naše milé kachní orgy nakrmili a mohli získané kartičky směnit za herní orienťáckou mapu s vyznačenými stanovišti. Po úspěšném splnění startovní aktivity dostáváme mapu a s ní i rejstřík hesel odkazujících na stanoviště.
Letos naštěstí organizátoři zvolili variantu dát nám hned celý rejstřík naráz, protože loni jsme velkou část hry nevěděli kam jít. Najdeme si pozice stanovišť, kam odkazují šifry našich spolutesterů, naše vlastní šifra a vydáváme se na první stanoviště.

Usazujeme se poblíž stanoviště č. 8, kde jsme si vyzvedli dvě šifry a začínáme luštit. Mně se daří velice rychle přijít na princip šifry s čísly, takže konstruuji řešení s Braillovým písmem vykreslovaným na mobilním telefonu a Peťka s Vodou odhalují možný princip řešení obrázkové šifry. Poté co vyluštím první krok mobilní šifry, mi přes rameno koukne Janka a druhý krok doluští, takže se můžeme vrhnout naplno všichni na šifru s mnoha koňmi, sekerami a dalšími obrázky. Peťa s Vodou dávají dohromady některé dětské říkanky a lidové písničky, ale pak se trochu zasekneme.
Navrhuji zvolit přesun na další stanoviště, které jsme vyluštili z mobilní šifry a při tom přemýšlet nad říkankami. Netopýr nás poslal na vcelku blízké stanoviště 31, které bez větších problémů vyzvedáváme a usedáme na cestičku obsypanou velkými a chutnými borůvkami.

Na stanovišti dostáváme šifru s balíčkem naplněným jídlem připnutou na textové zadání a druhou šifru v podobě básničky s názvem Antonín. Studujeme obsah balíčku a než bys řekl švec, všímáme si v textu ukrytých slov vztahujících se k daným pochutinám. V "sýkor" čteme sýr v "permoníkovi" perník atd. Bereme co přebývá a vychází nám další stanoviště = KOMORA.
Pak se všichni vrhneme na Antonína a sdělujeme si naše pozorování. Nápadně nám zadání připomíná známou písničku Panenka, což se shoduje i s názvem šifry, kdy známý fotbalista je Antonín Panenka.
Šifra nám ale odolává, a tak v průběhu bádání nad Antonínem dolušťujeme říkankovou 8A, která odkazuje na ne příliš vzdálené stanoviště 47. Zkoušíme ještě chvíli věnovat Antonínovi, ale protože nás další nápady nenapadají, vstáváme a přesouváme se na 47. Po cestě potkáváme Spící volátka (teda telátka), tak je pěkně pozdravíme a pokračujeme dál vstříc dalšímu stanovišti.

Na čtyřicetsedmičce si vyzvedáváme zadání s nejedním obrázkem a něco jako osmisměrku. Ta by nám snad mohla vyhovovat. Janka se ujímá řešení osmisměrky v několika vrstvách, Voda kouká na Antonína a my s Peťkou luštíme obrázkovou šifru. Pojmenováváme si jednotlivé obrázky a vyplývá nám z toho, že popisují nějaké sporty. Velice rychle se nám daří pojmenovat hokej s fotbalem, ale pak trochu váháme. Janka doluští i trojkovou soustavu v osmisměrce a přidává se k luštění sportovní šifry.
Podle čísel pod obrázky doplňujeme ještě nějakou formu volejbalu, basketbal a plavání. V první chvíli ještě tenis, ale nějak nám to nechce sedět. Co s tím? Pár obrázků zůstává nepopsaných a řešení nějak nevidíme. Součet číslic dole pod obrázky je stejný jako počet obrázků (což při vyhlášení Lucka označuje za zcela náhodné) a evokuje nám to Brailla. Ale ne a ne jej zlomit. Popisujeme si i poslední obrázky (kámen = placák => plavání; koště v rohu = vymést růžek => hokej nebo fotbal) a přemýšlíme co dál.
Voda s Peťkou zkusí ještě i Antonína, u kterého mají zajímavé pozorování, které se týká divného používání rodů, ale nakonec volíme variantu přesunu na stanoviště 17, které máme zpřístupněné díky osmisměrce. Po cestě se snažíme o brainstorming co a jak dál.
Ještě než dojdeme na sedmnáctku, Voda prolomí Antonína a máme tedy jenom jednu nevyluštěnou šifru.

Vyzvedáváme si nějaký text a šifru s osami, tečkami a čísly. Textová šifra po krátkém pozorování odhaluje názvy šifrovacích her a počty slov a řádků naznačují mřížku 6x6. S šifrovací mřížkou si Janka rychle poradí a my ostatní při občerstvování přemýšlíme nad minimalistickou šifrou s osami. Bohužel nás nic kloudného nenapadne a tak vyrazíme vyzvednout stanoviště č. 3. U trojky potkáváme Alberty baby Stalone, Žluté květy šafránu a taky naši šifru. Vyzvedáváme si tedy druhou šifru na trojce, na které jsou obrázky z pohádek a seriálů. Dlouho nám neodolává a následuje přesun.
Při přesunu konstatuju, že s ohledem na to, jak rychle nám jde luštění a přesuny, tak ta naše šifra dost vybočuje z doposud viděného standardu, a že průchodnost přes naši šifru bude velice nízká.
Jdeme na stanoviště 36. kam nás poslal údiv, který Zdeněk vyluštil z Antonína. Peťka nás vede přímo na místo a tam nalézáme rádio s CD přehrávačem a obrázkovou šifru s Kachními organizátory.

Přehráváme si písničky a než dohraje záznam, tak se Janka dožaduje v posledním kousku čárky a tečky, abychom zakončili slovo písmenkem N. Vychází nám měšťan a odkazuje na stanoviště č. 14. Pustíme se tedy do druhé šifry, kterou jsme zde vyzvedli a vidíme orgy, tvary které zobrazují sladkosti z úvodní aktivity a další obrázky. Doplňujeme si k obrázkům písmenka podle levého sloupce popisujícího, že hledáme ohrožené zvíře (panda), značku auta (Honda) atd... Získaná písmenka přepisujeme do tajenky, dopisujeme si k Janče "J", brainstormujeme, scrablíme a nakonec čteme vařič
Protože ten měšťan vede zpátky a všechna ostatní stanoviště máme na druhou stranu mapy, rozhodneme se pro něj raději vrátit, když jsme ještě poblíž.

Na čtrnáctce vyzvedáváme dva listy. Přezdívku Eskymáků, kterou jsme předlušťovali a druhou papírovou šifru s oválky uvnitř kterých je vždy písmenko L nebo P a číslice od 2 do 5.
Přemýšlíme, jak bychom s těmi prsty mohli pracovat, protože první co to v nás evokuje jsou prsty. Napadá nás klávesnice, ale úplně si nedokážeme představit, jak bychom rozlišovali jestli píšeme na prostředním, horním nebo dolním řádku. Nic dalšího ke klávesnici nás však nenapadá a dalšími pozorováními se spíš přikláníme k nějaké formě kladení prstů na dané pozice. Když to Janka udělá, tak hlásím, že v tom vidím jasné římské číslice a doluštění už není tak složité. Tým opět komentuje můj postup jako autismus, ale prý je dobře, že něco takového umím
Při odchodu ze stanoviště probíráme ještě znovu šifry, které jsme ještě nevyluštili a jako již tradičně se snažíme znovu nahlas probírat vše co víme a mohlo by nám pomoci. A v tom mi docvakne, jak se to má s těmi osami, puntíky a čísly. Zastavíme tedy u cesty a doluštíme minimalistickou šifru kódující písmenka abecedy. Výsledek nás opravdu pobaví: MUZKRABICE. Co to může být? Muž krabice jako krabicák? No tak dobře, je to krab Na 57. se odkazoval už i vařič, takže vyrážíme vyzvednout stanoviště 25.

U pětadvacítky sedí luštící týmy, přichází NaPALM, Alberti a my usedáme do stínu a pouštíme se do luštění. Janka zkouší šifru s kruhy, písmeny a obrázky. Voda se pouští do stránky evokující starobylé knihy a my s Peťkou zkoušíme znovu zlomit sportovní šifru. Na tomto stanovišti se docela zdržíme, protože luštění nejde úplně hladce a šifry jsou složitější než předešlé.
U šifry s kruhy odhalíme dva kroky, ale pak se nám nedaří pohnout dál. Tak se pustíme všichni do šifry starobylé stránky a postupně odhalujeme 14 minišifer.
Během objevování mě napadne, že u sportovní šifry by se vlastně nemuselo jednat o Brailla, ale mohl by to být segmentový displej, kde se vykreslují písmenka. Peťa s Jankou hlásí, že tam vidí tedy E, tady C a pak už jenom slyším Vánoce. Protože minišifřičky v rámci celku trochu odolávají, volíme přesun na stanoviště 57.

Při přesunu si všímáme několika dalších díčních šifer, dolušťujeme je a z N, O, -, O, Č, -, S, N, O, -, L, E, N, A (T) nám Voda čte nosočistoplena, což je jak každý ví kapesník. Ten vede na stanoviště, které už jsme vyzvedli, a proto pokračujeme dál na padesátsedmičku. Na stanovišti na nás čekají dvě artefaktové šifry, z nichž tužky od PsychometaKVÍKu už jsme předluťovali, takže máme k luštění papírek s čtverečky a obdélníčkem a pytlík s trávou. Padají vtípky ohledně trávy a hulení, ale bohužel nepadají na úrodnou půdu. Nakonec trochu ze strachu, že obsah balíčku vysypeme do mechu vyrážíme vyzvednout stanoviště 33. Víme, že už nám pak chybí jenom 2 další stanoviště, a že o výhře ve hře tedy bude mezi těmi co doluští vše rozhodovat krása šifry a její luštitelnost (jak moc a zároveň málo jsem se tehdy mýlil).

Při přesunu objevujeme fake stanoviště 52, což mi nedá a jdu se podívat, jestli skutečně obsahují i "šifry". A opravdu tam dva kousky jsou připraveny. My však pokračujeme dál k prohlubni s šiframi a nad nimi visící nástěnkou. Usedáme na stoličky, čteme inzeráty střídavě z fotoaparátu a z papírové verze šifry a trochu tápeme. Voda zkusil druhou šifru, která v nás zprvu evokovala erb, ale po poznámce, že označení zadání je na jiné straně papíru, řešíme co s D. Máme tvar doplněný na čtverec a Janka ho zkouší přehnout tak, aby byl přepůlený, načež Voda si všímá, že černé čtverečky se nikdy nepřekrývají. Po rozložení už velice rychle odhalujeme morseovku a čteme ZENABERANA. To už se znovu smějeme, protože to co bychom v rejstříku čekali tam není a je tam beranice Opět jsme se zacyklili. Pouštíme se tedy do druhé šifry. Předčítáme si inzeráty, poznámky a po chvíli Peťka poznamenává, že Zn.: činnost jsem ukončil a odcházím jí připomíná Dopijem a pudem. Pak už se naplné obrátky rozjíždí celý tým. Odhalujeme rýmovačky a přesmyčky v inzerátech, nacházíme dokonce i sami sebe a přemýšlíme co dál.
Vysvobozuje nás Janka, která poznamená, že se dají přečíst z názvů týmů písmenka, podle toho kolikátý řádek inzerát ve sloupci okupuje a vychází PIDIMUZIK. Opět se cyklíme co se vyluštěných stanovišť v rejstříku týká, a tak vyrážíme na předposlední stanoviště 61. Chybí nám vyluštit 4 šifry a navštívit jedno stanoviště. Do konce hry zbývají dvě a půl hodinky, tak si tajně doufáme, že bychom to ještě mohli stihnout.

Po příchodu na 61. prohlížíme kostičky ve sloupcích a pět obrázků. S obrázky trochu tápeme, poznáváme jenom býka, který vidí toreadora, ale jinak se moc nechytáme. První by mohl být člověk, nebo nějaký malíř či impresionista? Nevíme si rady. Peťa poznamenává k druhé šifře, že oranžová část by mohla být zeď a modré orámování by mohlo být okno. S Vodou nezávisle na sobě stavíme na sebe 5 pater kostiček, a když jak Voda, tak Peťa řeknou, že je potřeba to číst z jednotlivých pohledů, čteme já s Vodou postupně písmenka PAVOUCEK. Jaké je naše zklamání, když toto heslo v rejstříku vede už na dříve navštívené stanoviště :(
Do pláštěnky na batoh vysypeme obsah sáčku s trávou a snažíme se přijít na to, co by se s ní dalo dělat. Nic extra nás nenapadá a ani tráva samotná nejeví známky toho, že by to mělo něco znamenat. Vypadá, že je prostě jen tak naškubaná. Voda v papírku k trávě nalézá, že by se dal propojit do válce, že čtverečky na něm na sebe navazují. Tím naše nápady bohužel dosahují vrcholu a nic dalšího už nás nenapadá. Je něco před pátou a shodujeme se, že nejlepší pro nás bude jít vyzvednout nápovědu k blízkému rybníku.

Tam si pro nás orgové připravili vypečené kachní úkoly a tam už se sluní a rochní Síba se Zuzou z Dopijem a pudem. Zjišťujeme, že už hru úspěšně dokončili a gratulujeme jim ke zdárnému dokončení. Pro nás ještě hra nekončí a tak plníme první záchranný úkol. Za šifru s trávou však získáváme pouze DROZDa, který vede opět na stanoviště č. 61. Musíme tedy zlomit ještě záchranný úkol za obrázkovou šifru, na kterou už taky nemáme nápady. Poslepu stříkáme z petek s vodou na plechovky s kofolou a za odměnu dostáváme KABEL, který nás odkazuje na stanoviště č. 40.
Vyrážíme vyzvednout poslední stanoviště a po cestě zapisujeme hodnocení jednotlivých šifer podle toho, jak se nám líbily / přišly nápadité / čisté a provedené.

Do prostoru cíle dorážíme cca. 10 minut před koncem. Máme už vypsané všechny možnosti hesel, která by nám mohla vyjít a brainstormujeme nad postupy, jak obě šifry řešit. U stolu v bikebaru si u šifry Jedna všimneme v koncovkách ZAKYSANA a napadá nás smetana. Tu ovšem nemáme ve výčtu a tak ji jdeme dohledávat do rejstříku. Je tam! Výborně, tak už jenom jedna šifra (+ kruhy, ale ty jsou asi na dýl...). Napínáme poslední síly, do konce hry zbývají 3 minuty. Diakritika a z ní římské číslice? Ne, nefunguje to... Pojďme! A v tom to přijde. Všímáme si, že všechna slova jsou dlouhá 5 písmen a tam, kde se mění háček či čárka bychom mohli použít binárku. Funguje to! PLAMENAKa zapisujeme do karty, k němu i postup, ještě narychlo hodnocení a já přeskakuju plůtek, abychom před 18:30 odevzali kartu týmu.

Ve frontě na odevzdání se potkávám s Pájou a dalšími známými tvářemi a povídáme si, jak to komu šlo. Poté, co naši kartu prověří přísná Lucka , ji příjmá a oficiálně jsme zakončili Kachnu 2014. Dozvídáme se, že před limitem zvládly hru určitě dokončit Přizdisráči, Dopijem a pudem a Žluté květy šafránu. My si u zaslouženého pivka a malinovky libujeme, jak nám dneska luštění šlo a jak jsme si hru užili. Od vedlejšího stolu (Spících volů) ještě zazní zaklení nad naší šifrou, že co to má být... Karel měl nakreslený obrázek, ale bohužel to z něj už za tu poslední minutu nevykoukali a Pája, se šarmem sobě vlastním jen poznamenává, že to viděla, už když měli půlku

Povečeříme a těšíme se na to, až se bude přednášet řešení šifer a bude vyhlášení. V rámci diskuzí se nám tak nějak potvrzuje, že nejvíce se předluštitelům orgů a asi i hráčům líbily římské prsty Vepřů ve při. Potvrzujeme, že i pro nás to byla jedna z nejhezčích šifer hry a jen tipujeme, kam až může tato šifra jejich tým vynést.
Po vysvětlení jednotlivých šifer jejich autory se dostaví závěr hry a tím je vyhlášení. Orgové oznamují, že vyhlásí prvních šest týmů a Matěj zároveň prozrazuje, že hru vyhrál tým, který měl nejhezčí šifru (čti nejlépe ohodnocenou soupeři). Na děleném pátém místě (po opravě chybičky na čtvrtém místě) pak vyhlašují orgové Dopijem a pudem společně se Žlutými květy šafránu, které vyluštily všechny šifry a tím se vše trochu zamotává. Navíc, když orgové dodají, že hru vyhrál tým, který nevyluštil vše. Na čtvrtém (po opravě šestém) místě vyhlásí Aplikované hrošíky a na třetím místě Spící telátka teda Spící volátka. Ovšem když vyhlásí orgové na druhém místě Vepře ve při, jsme trochu zmatení. Vždyť oni měli snad nejhezší šifru, ne? Co se to děje? Kdo tedy vyhrál?

A pak to přijde. Orgové vyhlašují: A hru vyhrávají - TYKADLA!
Nevěříme vlastním uším. Zmateně na sebe hledíme. Já osobně jsem úplně v šoku, protože tohle jsem teda určitě nečekal. Myslím, že je to na nás dost vidět
Přebíráme vítězný dort, diplom a karetní hru. Fotíme se a užíváme si gratulace od soupeřů. Poprvé v historii Tykadel jsme zvítězili na terénní šifrovačce!
Zbytek večera už probíhá ve velké euforii. Dělíme se s ostatními hráči o dort, povídáme si, popíjíme a jdeme si zazpívat k ohni.

Kachna 2014 byla z mého pohledu opravdu velice vydařená hra. Organizátoři vychytali mouchy, které jsme viděli na předchozím ročníku. Přesuny byly příjemně krátké, ne jak předchozí rok z jednoho konce mapy na druhý, stále bylo co luštit (velkou měrou asi pomohlo několikanásobné předluštění) a celkově měla hra parádní atmosféru.

Chtěl bych poděkovat všem organizátorům, že pro nás Kachnu zorganizovali, protože my jsme si ji maximálně užili
Rozhodně děkujeme i všem týmům, jejichž šifry hru vytvořily a díky kterým byla skutečně velice pěkně hratelná a zajímavá.

Díky moc a příští rok snad zase na viděnou!

Za Tykadla sepsal,
Kodyn